Dokumentace > Fotodokumentace
Zde zahajuji pokus vytvořit "uměle" několik srovnávacích příkladů zejména ilustrujících různé účinky chybných postupů při fotografování památek. Lze to chápat jako doplněk "sousední" stránky s komentovanými příklady chyb či nedostatků reálných snímků poskytovaných dobrovolníky jako vážně míněné dokumentační snímky památek pro Wikipedii.
Váza[]
Kamenná váza. Přijatelný snímek pořízený s pomocí pevné opěry fotoaparátu.
Tento snímek je přiměřeně ostrý tak, aby umožňoval detailní hodnocení kamenického provedení povrchu, jakož i stav jeho uchodání, do jisté míry i identifikaci historických doplňků ve tvarech i materiálu. To všem neplatí do důsledku, protože povrch je většinou pokryt zkreslujícím nátěrem a pigmentem.
"Hnutý" snímek vázy. Fotoaparát se pohnul v době delší expozice.
Na tomto snímku jsou silně zvýrazněny chyby způsobené pohybem fotoaparátu v průběhu delšího expozičního času. Poměrně často ovšem vznikají chyby mnohem méně výrazné, které pak bývají zpozorovány až při zoracování fotek (dnes v digitální temné komoře).
Snímek vázy pořízený za pomoci fotografického blesku.
Při expozici bleskem s přímým osvětlením většinou dojde k výraznému znejasnění plasticity fotografované věci.
Podkladem je stejný snímek jako předchozí, ale se silně digitálně zvvýšeným kontrastem.
Silné zvýšení kontrastu umožňuje část plastických prvků zviditelnit výraznějším způsobem.
Snímek je výrazně špatně zaostřený.
Špatné zaostření je záludnou vadou snímků zejména tehdy, když je jen slabé, takže je těžké ho na malém displeji odhalit. K tomu je nejlépe mít "zapnutou" lupu, která zvětší střední část snímku na krátkou chvíli po expozici. Pokud Váš fotoaparát takovou funkcí nedisponuje, lze doporučit kontrolu ostrosti snímku "zoomováním" detailu. Digitální doostření může někdy pomoci, pokud nemáme velké nároky na kvalitu obrazu. Např. pro web je potřebná kvalita snímku mnohem menší, nežli "pro tisk".
Blesk odrazem
Vysoká citlivost. Snímky jsou často poškozeny vlivem nastavené zbytečně vysoké citlivosti snímače. Záznam pak trpí řadou "šumů", jejichž důsledkem je snížená rozlišovací schopnost snímku (připomínající "zrnitost" vysoce citlivých fotografických filmů - fotochemický "analogový" proces). Na monitoru nejsou tyto vady dobře rozpoznatelné. Nechtěně nejčastěji vznikají při automatických režimech snímání, kdy je citlivost nastavena přístrojem podle světelných podmínek. Časté je přitom také dilema mezi ostrostí snímku a "zašuměním", protože při nízké citlivosti za nedostatku osvětlení scény se prodlužuje expozice a zvyšuje riziko "hnutého" snímku.
Barevné posuny. Vlivy okolního světla. Chování snímače a důsledky digitálního zpracování obrazu.