Slovník > Metody dokumentace
Kamenické značky jsou specifickým detailem některých historických staveb, zejména středověkých. Nejčastěji se jedná o nevelký geometrický obrazec (křížek, kroužek, trojúhelník či složitější značka) či písmeno apod. vyryté do čelní plochy kvádru zdiva, kvádru či složitěji členěného bloku v nároží stavby, v okenním ostění, na klenební konzole apod. Zpravidla se předpokládá, že značky sloužily k vyznačení práce jednotlivých členů kamenické huti. Značky se objevují již na antických stavbách. Stále jsou předmětem zkoumání, ale také úvah o symbolických významech.
Z těchto důvodů je také logické, že kamenické značky jsou dlouhodobě předmětem zájmu turistů, ale také pátračů po záhadách. Z důvodů vypovídací schopnosti z hlediska historického zkoumání jsou rovněž zkoumány při uměleckohistorických rozborech staveb a jejich dokumentace by se měla provádět pokud možno objektivními a porovnatelnými postupy a měla by být veřejně zpřístupněna.
Potřeba dokumentace[]
Vedle syntetických, srovnávacích a monografických studií by bylo třeba věnovat více prostoru systematickému zpřístupňování značek všemi zainteresovanými odborníky. K tomu by bylo namístě vytvořit vhodnou platformu pro publikování a třídění značek pokud možno v celoevropském měřítku. Podmínkou k tomu je také zpracovávání a prezentace dokumentace takovými postupy, které budou co nejsnáze interpretovatelné. Je vhodné pracovat se schématickými nákresy, ale pokud možno vždy by měly být prezentovány objektivní podklady.
Vždy by měly být k dokumentaci využity takové příležitosti, jako je zpřístupnění částí staveb z lešení při opravě.
Dokumentace by měla od počátku zahrnovat veškerou identifikaci zejména z hlediska umístění a použité metody dokumentace, resp. by nutně měla obsahovat informační minimum, které přesně určí pozici (někdy k tomu vystačí i srozumitelná fotografie širších souvislostí místa dokumentace). Např. u kvádrového zdiva je třeba pozici vyznačit alespoň ve schématickém nákresu, v nouzi alespoň slovně (vrstva kvádrového zdiva, kvádr od nároží – ale to je možné, jen pokud jsou spáry jasně viditelné; změřená vzdálenost od soklu a nároží apod.).
Okolnosti dokumentace[]
Dokumentace by měla být vždy prováděna, jakmile jsou značky na stavbě dostupné. Tedy zejména při opravách staveb apod. Přitom by se měly vytvářet podmínky pro to, aby se obdobně pojatá dokumentace jedné značky neprováděla opakovaně (nejčastěji se to stane tehdy, když nejsou dostupné informace o tom, že značka již byla dokumentována.
Okolnosti dokumentace by měly být vždy v protokolu uvedeny.
Fotodokumentace[]
Pro fotografování kamenických značek čitelným způsobem je podmínkou vhodné osvětlení. Pokud dopadá na značky sluneční světlo, lze využít denní dobu, kdy šikmé světlo vrhá do prohlubní stín.
V praxi se zvláště osvědčují šikmo stranou umístěné fotografické blesky. Jejich účinek nelze vždy přesně odhadnout, ale díky digitální technice lze výsledek hned v terénu ověřit a případně korigovat. Vhodné jsou též šikmo svítící reflektory, ale práce s nimi je poměrně fyzicky náročná. Zpravidla je vhodné značku nasvítit alespoň ze dvou směrů, aby byly stínem zasaženy různě směřující linie.
V praxi se osvědčilo užívat jednotné měřítko (pevné ohnisko a zaostření), čehož lze nejsnáze docílit pomocí vhodné opěry, případně kombinované s fixací světelného zdroje (případně i umožňujícího odstínění přirozeného rozptýleného světla).
Identifikace fotografií detailů kamenických článků či kvádrů činí značný problém. Bohužel současná fotografická technika neumožňuje zápis textu ke snímku v terénu (ačkoliv by klidně pod odklopným displejem či na dotykovém displeji některých přístrojů mohla být “telefonní” klávesnice, která by umožňovala text připojit; pro naše potřeby ideálně s možností kopírovat text ze “schránky” a jen upravit např. pořadové číslo nebo pod.). Proto je optimálním řešením přiložit aspoň k některému snímku téže značky čitelný (i když třeba zběžně rukou psaný) popis.
Vyšší malostranská mostecká věž v Praze. Kamenická značka fotografovaná s přiloženým měřítkem. Zdroj.
V záběru fotografie by vždy, pokud je to jen trochu fyzicky možné, mělo být obsaženo měřítko (mějte je vždy po ruce).
Pokud je záměrem zachytit i barevnost kamene, musí být v záběru standardní barevná škála (barevnost prostředí “nevyřeší” ani jakékoliv nastavení barevného vyvážení, ani snímkování “do RAW”!).
Frotáž[]
Jsou oceňovány výhody v podobě získání grafického terénního výstupu 1:1. Oblibu zřejmě posiluje pozoruhodný “abstraktní” vzhled výstupu, specifickým způsobem zachycujícího i povrchovou strukturu okolního materiálu. Pro doplnění dokumentace je proto též vhodná.
Do jisté míry je podobné i “tupování” na papír (např. pomocí měkké paličky, jak to bylo popsáno v literatuře). Někdy se zřejmě uplatňuje odlévání (sádra) či vtlačování měkkého plechu apod.
Průzračná fólie[]
Lipnice, hrad. Příklad nákresů značek získaných překreslením na průzračnou fólii v terénu. Zdroj.
V případě přímé fyzické dosažitelnosti značky je možnost přímého obkreslení nezastupitelná. Výsledek je přesný. Zpracovatel má možnost hned na místě posoudit, co je výsledkem původního opracování, co je třeba později odštípnuté apod. a může poznatky na fólii hned nějak popsat či graficky vyznačit.
Lze doporučit, aby pokud možno vždy byla pořízena i čitelná fotografie, aby byla zřejmá textura materiálu, charakter opracování a jeho zachování.
Značným usnadněním práce a zpřesněním výsledku může přispět práce v příšeří (v interiéru; v exteriéru např. při zatažené obloze či v podvečer) s využitím pohyblivého zdroje světla, který umožní z různých pozic zvýraznit různé směry rysek a jejich hran, zejména pokud jsou mělké a materiál je hrubý či značně erodovaný.
Technická poznámka na okraj: Fólie se při práci na stavbě obvykle více nebo méně zašpiní přilnutým prachem. Před vkládáním do přístrojů typu kopírek nebo scannerů je třeba fólii otřít jemným suchým hadříkem, při větším znečištění vlhkou houbičkou a pak vysušit, protože jemný prach může poškodit mechanismus i optickou soustavu přístrojů.
3D scanování[]
Pokročilá metoda, zatím ovšem značně finančně i organizačně náročná. Obvyklým požadavkům (záznam tvaru značky vyhoví stejně dobře i technicky primitivní obkreslení na fólii; zdá se ovšem, že precizní zpracování scanů přináší řadu výhod z hlediska “viditelnosti” – Stonehenge; pro běžnou praxi však zatím problematické, spíše pro exkluzívní případy).
Význam lapidárií pro studium stavebních postupů[]
V lapidáriích by dokumentace měla být prováděna systematicky a její výsledky publikovány, protože jde o dobře dostupný nezastupitelný zdroj srovnávacího “materiálu” pro prvky dosud osazené ve stavbě.