Slovník
Úžlabí obvykle vznikají mezi souběžnými sedlovými či protilehlými pultovými střechami, nebo pod střechou přiléhající k sousední stavbě větší výšky.
Úžlabí jsou probíhají i v linii styku šikmých střešních ploch v místě zalomení půdorysu, typicky ve styku stejně vysokých kolmých křídel budovy apod.
Střešní úžlabí je v klimatu České republiky (a obecně mírného až polárního klimatického pásu) velmi rizikovou částí historických staveb. Často zde dochází k zatékání dešťové vody do zdiva či do konstrukce krovu.
Zvláště velkou zátěží pro izolace úžlabí jsou v zimním období silné vrstvy sněhu, který sklouzává ze střech, ale bývá též zavát větrem. V úžlabích navíc sníh často leží dlouhou dobu, protože mezi střechy nedopadají sluneční paprsky, které by urychlily tání. Pod sněhem se udržuje tekutá voda, zatěžující a poškozující izolace, a pak často pronikající do konstrukcí pod úžlabím. Lze doporučit odklízení sněhu a intenzivní dohled nad stavem izolací.