Kostel sv. Víta v Zahrádce od JV. Foto JirkaSV, Wikimedia Commons, 2014, lic. CC by-sa-3.0
Památky > Z
Kostel svatého Víta je pozůstatkem někdejšího městečka středověkého původu Zahrádka, které bylo téměř zcela zlikvidováno v souvislosti s budováním přehrady na řece Želivka. Protože je přehrada zásobárnou pitné vody pro hlavní město Prahu, není do hygienického pásma kolem přehradního jezera běžně možné vstupovat; výjimkou je přístup k ponechaným kostelům a hřbitovům v Zahrádce a Borovsku. Kostel bez funkčního využití byl svěřen do správy Národnímu památkovému ústavu. O záchranu kostela usiluje Spolek Přátelé Zahrádky.
Před vybudováním přehrady proběhl v letech 1976 až 1977 v kostele rozsáhlý archeologický, stavebně-historický a restaurátorský výzkum, který jednak prohloubil poznatky o prvotní podobě kostela, jednak také znamenal mimořádně cenný přínos k poznání postupu zakládání a vzniku středověkých venkovských kostelů.
Historie[]
Městečko se jmenovalo Trhová Zahrádka.
- 13. století
Souhrnný nákres výsledků archeologického výzkumu ze 70. let 20. století. Autor: Antonín Hejna, Archeologický ústav AV ČR.
1219. Ves darována kapitule na Vyšehradě v Praze. Darovací listina Přemysla Otakara I z 26. června 1219, kterou postoupil ves Zahrádka s kostelem a újezdem k ní příslušejícím Vyšehradské kapitule, je prvním listinným dokladem o existenci kostela. Ten měl tehdy menší velikost než nynější stavba a jeho základy byly odhaleny pod podlahou lodi a presbyteria; na kamenné podezdívce byla nadzemní konstrukce nejspíše dřevěná s roubenou konstrukcí. V podlaze kostela je dnes poloha základů vyznačena.
Nynější presbyterium a loď vznikly asi záhy po roce 1219 v pozdně románském stylu, přičemž stěny vznikaly po vnějším obvodu předešlé stavby, která asi byla po určitou část nové výstavby ještě užívána k bohoslužbám.
- 14. století
Vzniklo městečko a byl vybudován hrad. K severní stěně původního presbyteria kostela byla připojena věž se sakristií v přízemí.
1348. Fara poprvé uváděna v červenořečickém děkanátu.
- 18. století
1738. Barokní přestavba za Jana Leopolda Donáta, knížete z Trautsonu. Kostelní loď byla na západní straně prodloužena.
1783. Požár městečka poničil i kostel.
1787. Obnova kostela.
- 19. století
1811. Úprava kostela.
1850. Požár kostela. Následovaly opravy.
- 20. století
Kolem roku 1920 byl interiér kostela vymalován a byla opatřena barevná secesní okna.
V 70. letech bylo v souvislosti s budováním přehradní nádrže pro zásobování Prahy pitnou vodou likvidováno prakticky celé městečko a kostel se pak ocitl na nízkém výběžku nad hladinou. Podloží stavby je od té doby také zavlhčeno.
- 21. století
Občanské sdružení Přátelé zahrádky uspořádalo veřejnou sbírku s cílem napomoci provedení zásahů potřebných k odvlhčení spodní části stavby, zasahované vzlínající vlhkostí, a k restaurování cenných součástí stavby, zejména k restaurování středověkých nástěnných maleb v interiéru kostela.
2014
Při příležitosti Hradozámecké noci 2014 (2014-08-30) byly veřejnosti představeny restaurátorsky zajištěné gotické nástěnné malby v presbyteriu kostela, jejichž záchranu financovala veřejná sbírka organizovaná sdružením Přátelé zahrádky.
Popis[]
Exteriér[]
Kostel sv. Víta v Zahrádce od SZ. Foto JirkaSV, Wikimedia Commons, 2014, lic. CC by-sa-3.0
Jednolodní kostel s obdélnou lodí a přibližně čtvercovým odsazeným presbyteriem, ke kterému je připojena věž mírně deformovaného čtvercového půdorysu. Exteriér lodi a presbyteria má barokní architektonické členění, věž má na severních nárožích a v místě napojení na severovýchodní nároží presbyteria hranolové opěrné pilíře. Věž je opatřena barokní zvonovitou střechou, střecha lodi je sedlová se západním střešním štítem a valbovým přechodem do sedlové střechy presbyteria na východě zvalbené.
Na jižní straně lodi je situován pozdně románský ústupkový portál s tympanonem. V ostění i záklenku probíhají tři ústupky s výraznými oblouny na hranách. V patě záklenku je ostění přerušeno výraznou jednoduše profilovanou římsou. Záklenek je na vnější straně lemován jemnou klikatkou. V mělkém reliéfu tympanonu je v centru umístěn kříž, doplněný dvěma většími hvězdicemi. Plocha tympanonu je na horní půlkruhové hraně lemována mělce vyznačeným obloučkovým vlysem. Spodní hrana je lemována řadou drobných hvězdic.
Západní portál pochází z barokní výstavby, stejně jako půlkruhem zaklenutá okna lodi i presbyteria. Západní střešní štít je tabulový s projmutými postranními křídly a trojúhelným tympanonem ve vrcholu. Korunní římsa lodi i presbyteria je barokní, s omítkovým profilem.
Interiér[]
Obdélná loď je plochostropá, s podklenutou kruchtou u západní stěny. Triumfální oblouk je půlkruhově zaklenutý. Presbyterium je zaklenuté barokně. V severní stěně je umístěno gotické sanktuarium. V západní části severní stěny presbyteria je umístěn gotický portálek vstupu do sakristie v přízemí věže. Na stěnách presbyteria byly při výzkumech odhaleny gotické fresky. Křížová žebrová klenba sakristie má ve vrcholu dutý svorník. Dlažba sakristie je gotického původu.
Odkazy[]
Literatura[]
- HEJNA, Antonín, BENEŠOVSKÁ, Klára, PLÁTKOVÁ, Zuzana: Kostel sv. Víta v Zahrádce u Ledče, in: Umění, roč. 39, 1981, s. 399.
- MACKŮ, Pavel: Kostel sv. Víta v Zahrádce pohledem archeologie. Malý příspěvek k dějinám pohřbívání na Vysočině. In: Památky Vysočiny 2011, s. 100-111. On-line (ověřeno 15.9.2014)
- SOUKUP, Josef, VALCHÁŘ, Jan: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Ledečském. Edice nedokončeného rukopisu (eds.: Jan Sommer, Kristina Uhlíková), Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2010, s. 202-205. ISBN 978-80-86890-28-9.