FANDOM


Kategorie: Krov

(Tato stránka je ve výstavbě; k případným doplňkům může dojít v diskusi s odbornou komunitou "krovařů".)

© Jan Sommer, 20180404… S citacemi literatury.

Diskusní premisa (20180404): Součást krovu, případně jiné zpravidla dřevěné konstrukce (hrázděná stěna). Obvykle patní či prahový trám konstrukce, nesoucí sloupy vazby, případně se takto označuje i horní podélný trám stolice (též vaznice).

Odborníci se ale neshodují zcela v tom, co u historických krovů tímto termínem označovat. V některých případech jej používají pro podélné trámy v krovu, probíhající kolmo k příčným vazbám, souběžně s hřebenem a okapem. Zřejmě jsou takto označovány jak prahové trámy (vaznice) podélných stolic, ale jindy také trámy, jež by bylo možné opsat jako horní vaznice podélné stolice. Na druhé straně zejména u krovů jsou ve starší literatuře asi preferovány vaznice jako trámy "podélné", v zásadě souběžné s hřebenem a okapem sedlové střechy.

Nelze ovšem pominout, že podélné trámy ve vaznicových i hambalkových krovech důsledně jako vaznice označuje i Jiří Škabrada.[1] Termín ližina užil pro horní vodorovné trámy rámu hrázděné stěny. Spodnímu ponechal název práh nebo prahový trám.

S termínem vaznice si "vystačí" i Jiří Bláha (zatím jsem v jeho textech na ližinu nenarazil).

U hrázděných konstrukcí se termínem ližina variabilně označují trámy tvořící práh konstrukce rámu stěny, ale častěji horní vodorovné trámy uzavírající rám, často sloužící pro uložení stropnic - stropních trámů v interiéru.

Diskuse Edit

Na počátku dubna 2018 na toto téma proběhla diskuse ve specializované krovové skupině na Facebooku, zatím však bez definitivního završení nějakou všeobecnou shodou (20180402-1640). Link. Proto jsem se snažil po ližinách v literatuře o krovech trochu pátrat. Výsledek mě zatím utvrdil v tom, že ližina je v těchto souvislostech spíše novotvarem, přeneseným nejspíše z terminologie hrázděných aj. konstrukcí, případně by asi mohlo jít o nějaký regionálně či časově vymezený výskyt. Ale samozřejmě počítám s tím, že by od lépe informovaných specialistů mohlo přijít upřesnění, které by pak mohlo vést i k obecnému zpřesnění terminologie.

K užívání termínu "ližina" v odborné i populární komunikaci Edit

Je zajímavé, že ve starší literatuře se termín ližina v souvislosti s krovy prakticky neužívá - snad vzácně (pokud můžete, napište zprávu, nebo dole do komentáře; rádo bude doplněno). Patrně však někde regionálně ano, nebo v nějakém časovém období?...

Např. OSN v heslu ližina ji uvádí jedině jako podložku k ukládání či přesouvání předmětů, tvořenou obvykle dvěma souběžnými nosníky, a v souvislosti s tehdy obecně známým "zařízením" líha, se kterým se ale dnes už asi sotva kdo setká.[2]

Tesaři ovšem termín ližina pro vodorovné prahové rámy v nynější době celkem běžně používají. Zde se jedná o rámy dřevěného zábradlí polygonálního glorietu.

Ližinami ovšem jsou i výsuvné teleskopické lišty nábytkových zásuvek, dále např. lišty pro posuvné umístění fotografického zařízení na stativu.

Pár příkladů z literatury Edit

Jan Vinař a kol.: Historické krovy II. Průzkumy a opravy, Grada, Praha 2005. ISBN 978-80-247-1111-7.

  • s. 103: "Vaznice - VA. Vodorovný podélný prvek, který přenáší zatížení od krokví (prostřednictvím hambalků nebo přímo) do sloupků nebo stolic." (Funkce vaznic jsou asi pestřejší, ale v zásadě je tu chápána vždy jako podélný nosný a vazný prvek.)
  • Pro podélné trámy krovu je vždy používán termín vaznice s rozlišením polohy a funkce (prahová, okapová, střední, mezilehlá, hřebenová). (S. 103-104.)
  • Ližiny jsou vlastně uvedeny jen v Slovníku významů a věcném rejstříku na s. 293: "ližiny - 1. základové prahy konstrukce (stav.), 2. dříví pro základové prahy, ze dvou stran hraněné (dř.; od stč. líha = dřevo, na kterém něco leží, líhy = klády na uložení nebo spuštění sudů) 52". Na odkazované s. 52 je ovšem ližina jen zahrnuta ve výčtu používaného řeziva.

Josef Vařeka: Lidová architektura. Encyklopedie, 2., přeprac. vyd., Praha, Grada 2007. ISBN 978-80-247-1204-8.

  • s. 82. "hrázděná konstrukce... Dřevěnou > konstrukci hrázděné > stěny tvoří sloupky dole začepované do vodorovného > prahu, posazeného na > podezdívce nebo na přízemní domové stěně, a nahoře do > vaznice (> ližiny), sloužící za podklad > stropnicím; stěny bývají zavětrovány > vzpěrami, vodorovnými trámky (> paždíky), popř. také prahovými a > ližinovými pásky."
  • s. 148. "ližina, ližiny, 1. vodorovný trám (> vaznice) v hrázděné nebo drážkové (sloupkové) stěně, který slouží jako podklad pro > stropní trámy; 2. v. kantýř (VA); ližinový pásek, šikmý trámek k > zavětrování > ližiny a sloupku (obvykle bývá v > hrázděné konstrukci) (VA)"
  • V popisu krovů (s. 130 n.) se však podélný trám pod hambalky nebo na sloupech stolice vždy označuje jako vaznice.

Jan Pešta: Rekonstrukce roubených staveb, Grada, Praha 2013. ISBN 978-80-247-3239-8.

  • s. 165: "Konstrukce podstávky je téměř vždy tvořena svislými sloupky, na které je načepována nebo naplátována vodorovná ližina... Tuhost konstrukce zajišťují šikmé pásky, které mohou být rovněž do sloupku a ližiny čepované nebo plátované... častěji je spodní hrana ližiny, případně rozpěry spolu s pásky seříznuta do obloukovitého tvaru, napodobujícího slepou arkádu. Zvláště sloupky, ale někdy i ližina a pásky mohou být velmi zdobně plasticky dekorovány profilací."

Martin Čerňanský: Rámové dřevostavby. Konstrukce rámových staveb (nedat., jen v patě levého sloupce stránky je uvedeno datum poslední změny 27.06.2013), (nestr., nečísl.). On-line http://www.lidova-architektura.cz/architektura-historie/stavby-konstrukce/drevostavby-steny-ramove.htm

  • "Dřevěný rám staveb rámové konstrukce je tvořen svislými sloupky propojenými prahovým a okapním trámem, tj. ližinou."

Jiří Škabrada: Konstrukce historických staveb, Argo, Praha 2003, ISBN 80-7203-548-7, kapitola Rámová konstrukce a hrázdění, s. 61.

  • "Ve vyspělejší podobě patřila ke svislým prvkům (stojky, sloupky, štenýře) také prvky vodorovné - prahy, ližiny, které tvoří se svislými prvky uzavřené trámy."

Roubené a hrázděné stavby. Na webu krajského úřadu Libereckého kraje. PDF, s. 2/4. Není uveden ani autor, ani datum vydání, jen v adrese souboru je začleněno číslo 2006, zřejmě znamenající rok, ale není jasné, jestli toho roku skutečně došlo k uveřejnění. https://www.kraj-lbc.cz/public/kultura/10_roubene_a_hrazdene_stavby_2006_b3c42adc40.pdf. Na portálu kraje ani nelze dohledat odkaz na tento dokument.

  • "Hrázděná konstrukce je založena na trámové skeletové konstrukci ze svislých stojek, vodorovných paždíků (rozpěr) a ližin (vaznic) a případných šikmých zavětrovacích vzpěr nebo ondřejských křížů, které dohromady tvoří nosnou kostru celé stavby."

Vaverka Jiří, Havířová Zdeňka, Jindrák Miroslav a kolektiv: Dřevostavby pro bydlení, Grada, Praha 2008. ISBN 978-80-247-2205-4.

  • S. 45 a 46: "Konstrukci hrázděné stěny tvoří spodní vodorovný práh, svislé sloupky a horní rám (ližina) jako základní nosné prvky, přes které se přenáší svislé síly od zatížení do základů."

Marie Rubešová: Oprava hrázděného zdiva. On-line http://www.chatar-chalupar.cz/oprava-hrazdeneho-zdiva/, dat. 20111207, verif. 20180403 (nestr., nečísl.)

  • "Jestliže vyměňujeme celý sloup, čepujeme jej jen na jedné straně, buď nahoře do ližiny, nebo dole do prahu. Druhý konec sloupu je bez čepu také proto, aby se sloup, osazený čepem do dlabu v ližině či prahu, mohl dobře osadit do svislé polohy. Použijeme-li sloup bez čepu, musíme jej k prahu i k ližině připevnit šikmo zaráženými delšími hřeby nebo špalíky, které přibijeme k prahu."

eStřechy.cz: Slovník tesařských výrazů a názvosloví. On-line: http://portal.estrechy.cz/clanek-47-Slovnik-tesarskych-vyrazu (verif. 20180403)

  • "Ližina: horizontální prvek stolic podélného vázání čepovaný nebo plátovaný na sloupky stolic. Podle vztahu k vodorovnému prvku příčné vazby rozlišujeme ližinu vrchní, vrchní odsazenou a spodní."
  • "Vaznice: U krovu vaznicové soustavy prvek orientovaný rovnoběžně s hřebenem, podpíraný příčnými stěnami nebo sloupky a nesoucí střešnice případně ve zvláštních případech krokve (dlouhou dobu byl termín vaznice používán pro všechny průběžné podélné prvky v krovu, nezaměňovat proto s rámy stolic."

Jan Pešta a kol.: Dolní Oldřiš (okres Liberec), dům č.e. 3, Stavebněhistorický průzkum, 2014. http://www.na-marianske-strani.cz/wp-content/uploads/2017/01/00_Doln%C3%AD-Old%C5%99i%C5%A1-TEXT.pdf (verif. 20180403)

  • s. 22, kap. 6.2.4.1: "Nosná konstrukce stěny je tvořena třemi horizontálními trámy – spodní a vrchní ližinou a mezilehlým paždíkem... Zavětrování stěny tvoří tři šikmé vzpěry spojené s ližinami rybinovými pláty..." (V textu se opakovaně v popisech hrázděných stěn mluví o "spodní" a "vrhní" ližině.)

Jeroným Knížek: Lidový slovník pro chalupáře (s doplňky k 22.2.2018). http://lidovyslovnik.cz/Lidovyslovnik.pdf (verif. 20180403)

  • "líha - ližina / šoupačka usnadňující manipulaci (sešup pytlů/ valení sudů na vůz, ukotvení předmětů/ kol na autě, pevný/ suvný podklad skladov. pytlů/ nádob aj.)"

Příklady opomíjející pojem "ližina" Edit

Co jsem viděl, tak důsledně mluví o podélných trámech stolic, stojatých podélných vázání (zavětrování) jako o vaznicích i Jiří Bláha.
Wikia180405-vaznice-pavlik-cvut

M. Pavlík: Krovové konstrukce, slída 15

Ližina se podle všeho neobjevuje ani v učebnicích či výukových materiálech, kde se celkem důsledně používá vaznice. Namátkou:

Miloslav Pavlík: Krovové konstrukce. Stavitelství II, Fakulta architektury ČVUT, výukový materiál, nedat. Slída 15. http://docplayer.cz/21025428-Krovove-konstrukce-stavitelstvi-ii.html
Wikia180405-lezata-stolice-vinar-2010-106

Příklad krovu s ležatou stolicí s podélnými trámy označenými jako vaznice. Jan Vinař a kol.: Historické krovy..., s. 106.

Jan Vinař a kol.: Historické krovy. Typologie, průzkum, opravy, Grada, Praha 2010. ISBN 978-80-2473038-7.

  • V celé obsáhlé práci jsou podélné trámy v krovu označovány jako vaznice, a to jak prahové, tak i střední, patrové, mezilehlé, hřebenové...
Wia180404-hrazdena-stena-lizina-ne

Použité termíny pro součásti hrázděné stěny.

Jaroslav Kohout, Antonín Tobek: Tesařství. Tradice z pohledu dneška, Grada, Praha 1996, 8., upravené vydání, s. 48. ISBN 978-80-7169-413-4. (Podle sedmého vydání původní publikace, 1942; publikace poprvé vydána asi na počátku 20. století.) (20180404)

  • "Kostra hrázděných stěn skládá se z prahu (též rám či věnec), sloupů, vzpěr, paždíků a vaznic."
  • Na s. 94 n. v kapitole Dřevěné krovy se termín ližina vůbec neobjevuje, všechny podélné trámy jsou označovány jako vaznice (nakonec i proto mluvíme o vaznicové soustavě, nikoliv ližinové). (Publikace ovšem bohužel postrádá rejstřík.)

Synonyma a kontexty Edit

Lícha. Polní míra, resp. pruh pole, osívaný na jeden rozmach rozsévače. Někdy došlo i v této souvislosti k použití termínu líha.[3]

Ližina dokonce může být považována za "druh líhy".[4]

Líha je též sorta hub (líha nahloučená je dokonce jedlá hojně rostoucí), ale také víska na Příbramsku.

Zahraniční příklady pro srovnání terminologie Edit

800px-Kehlbalkendach mit liegendem Stuhl 1200px-1-

Hambalkový krov s ležatou stolicí. Německé názvosloví. Od Mätes II. (Vlastní dílo) CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], prostřednictvím Wikimedia Commons. Zdroj.

Německé krovy jsou našim logicky do značné míry blízké, i když samozřejmě vzhledem k rozloze země i rozdílům v klimatu se lze setkat z řadou regionálně specifických konstrukcí; ostatně tak je tomu i v našich podmínkách.

Na obrázku vpravo je spodní podélný trám stolice pojmenován Stuhlschwelle, tedy práh stolice, horní pak Stuhlrähm, tedy rám stolice. Nicméně se v historii a v regionech objevovaly mnohé další varianty.

Odkazy Edit

Reference Edit

  1. Jiří Škabrada: Konstrukce historických staveb, Argo, Praha 2003, ISBN 80-7203-548-7, kapitola Krov, s. 181n. Publikace má bohužel jen místní rejstřík.
  2. Ottův slovník naučný, 16. díl, s. 208. Wikizdroje. "Ližiny jsou podkladky o dvou trámcích, na něž se klade, např. u řezníka poražený dobytek, u včelaře úly, v pivovaru kádě a sudy, při schodištích stupně, při výjezdech na lešení prkna atd. Však i spojení dvou trámků, po nichž se něco smyká, jako např. sudy pivní, označuje se slovem tím, ačkoliv v tom případě obvyklejším je slovo líha. Lihami zove se také zámek, na nějž se běhoun ve mlýnech, má-li býti křesán, a rám, v němž koš mlýnský visí. Ližiny v pivovarských spilkách a sklepích dělají se novější době nejčastěji z traverz nebo kolejnic, zřídka dřevěné, a spočívají na sloupcích litinových nebo vyzděných. Němci nazývají je Gantner nebo Kantner a proto se jim i u nás říká také kantnýře (v. t.) a rozumějí se slovem tím jako mnohdy v němčině třeba jen ližinové sloupky."
  3. Ludmila Švestková: Lechovat, lichovat; lícha, líha, in: Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 1, s. 48-50.
  4. Vladimír Šmilauer: Substantiva tvořená příponou -ina, in: Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 8, s. 225-236.