Zbrojnice

Slovník >

(Využívejte či komentujte se shovívavostí - jde o pokusnou skicu památkového hesla...)

V principu sklad výzbroje různého druhu, především místo pro uložení armádních zbraní, výzbroje a munice. Pro takové objekty se používá též pojem arzenál, v našem prostředí však jde o výraz spíše hovorový (tradičně se dosud používá v němčině i románských jazycích a v angličtině; nicméně je upřednostněn pro pojmenování poněkud chaotického hesla na české Wikipedii).

Palonín (SU), hasičská zbrojnice. Foto NPÚ, Dalibor Buršík, 20120319. Zdroj.

Obdobně se pojem používá u objektů či prostorů pro uložení hasičské výzbroje. Obvykle se užije spojení hasičská zbrojnice. V určitém období (zejména ve druhé polovině 20. století) převládal výraz požární zbrojnice (místo označení „hasič“ totiž byl všeobecně preferován „požárník“).

Novorenesanční hasičská zbrojnice v Praze na Novém Městě v Sokolské ulici.

Hasičské zbrojnice jsou též v několika případech chráněny jako kulturní památky. V identifikačních textech Integrovaného informačního systému památkové péče (Památkový katalog, Metainformační systém) jsou ovšem oba pojmy běžně zaměňovány, nebo i střídány jako synonyma v jediném textu. Přesto dominuje výskyt „hasičské zbrojnice“. (Vyhledáváním zjistíme použití uživatelských klíčových slov „zbrojnice, „zbrojnice hasičská“, „hasičská zbrojnice“, „zbrojnice požární“, „požární zbrojnice“. Je nasnadě, že by sjednocení bylo namístě – k tomu bych třeba měl ambici přispět.)

Zámecká zbrojnice v romantickém stylu 19. století na Rožmberku.

Pro historiky a památkáře jsou rovněž podstatné šlechtické historické zbrojnice, příznačné především pro zámky. Po staletí se v nich ukládala brnění a chladné i palné zbraně. Hradní či zámecké zbrojnice měly také velký význam pro reprezentaci v sídlech bohatých panských rodů a bývaly umělecky zpracovány a vybaveny.

Městskými či obecními zbrojnicemi disponovala též např. přední historická města, jež zpravidla ukládala své zbraně v uzamykaných místnostech radnic, někdy i v městských věžích v areálu farních kostelů apod. Zejména v 15.-18. století města budovala samostatné budovy vojenských zbrojnic (např. Český Krumlov, Cheb). Proslulá je též zbrojnice města Plzeň.

Samostatně býval ukládán střelný prach a munice, protože v případě požáru by exploze ohrožovaly i města a jejich obyvatelstvo (prachárny, prašné věže, v Praze Prašná brána – i když její význam byl převážně reprezentační).

V 18. a 19. století byly budovány v armádních areálech rozsáhlé zbrojnice, zbrojní sklady. Speciálně zabezpečené a často samostatně umístěné v zalesněných areálech pak byly velké muniční sklady.

V souvislosti s vývojem válečnického „umění“ jsou vojenské zbrojnice v současné době využívány po konverzích pro jiné účely (např. v Olomouci sídlí v bývalé pevnostní zbrojnici knihovna Univerzity Palackého, v Praze Hotel Kampa – Stará Zbrojnice, Dětská zbrojnice na zámku Radíč).

Dobrou představu o typologii samostatných objektů zbrojnic dává i Památkový katalog: zbrojnice. Početná dokumentace je dostupná v MIS: zbrojnice.

Veřejně přístupná je filmová zbrojnice v objektu Housův mlýn v Táboře.

Související a cizojazyčné pojmy

• Arzenál
• Výzbrojna
• Zbrojní sklad. Sklad zbraní
• Prachárna

Související články

MIS dnes: Hasičárny jsou zatím mezi památkami spíše vzácným druhem.

© Jan Sommer, 20180111